Krasobruslení v Plzni má mnohaletou tradici. Nejstarší historie krasobruslařského sportu v Plzni je spjata se založením Krejcarového spolku v roce 1879, kterým se mohl stát každý, kdo přispíval týdně jedním krejcarem. V Plzni bylo zřízeno první přírodní kluziště v roce 1889 poté v roce 1909 bylo vybudováno kluziště na Střelnici a to už měli krasobruslaři na tehdejší dobu velice dobré zázemí.

Před první světovou válkou spočívalo bruslení jen v různých hrách, jen několik málo dospělých ovládalo prvky skutečného krasobruslení, jako byly oblouky apod. Hlavním organizátorem krasobruslení v Plzni se stal v meziválečných letech profesor tělocviku Karel Drahoš. V roce 1925 byl uspořádán první přebor Plzně na Boleveckém rybníce. V letech 1930 – 1940 se již plzeňští krasobruslaři presentovali velice dobrými výsledky a získali na celostátních závodech přebornické tituly. Byli to zejména Klemš, Štrunc, Komorous, Votrubcová. V roce 1934 bylo v Plzni uspořádáno mistrovství republiky. V Plzni také hostovala i desetinásobná mistrně světa Norka Sonja Henie.

V roce 1948 končí svoji činnost Krejcarový spolek a nově se zakládá krasobruslařský oddíl TJ Spartak Škoda Plzeň. Plzeň se v roce 1950 konečně dočkala zimního stadionu s umělou ledovou plochou a od tohoto roku se začíná psát nová éra plzeňského krasobruslení. Krátce nato v Plzni vyrostla řada velice dobrých závodníků, zejména Votruba, Kubík, Rybová, Radová, Kubíková, Šilcová a další.

V té době byl vytvořen další krasobruslařský oddíl v TJ Slavoj Masný průmysl. Rostou další plzeňské naděje Jiránek, Neubauerová, Pavlíková, Kajerová, sportovní dovojice Kamenická – Komorous a taneční pár Stiebnerová – Jiránek.

Největším úspěchem plzeňského krasobruslení jsou zatím výsledky sportovní dvojice Kubíková – Votruba , kteří se na mistrovství Evropy v Ženevě umístili na 7. místě, na mistrovství světa v Praze na 5. místě a byli 10. na Olympijských hrách v Insbrucku.

Za dalších 15 let se na ledě plzeňského zimního stadionu vystřídalo mnoho nadějných bruslařů, kteří úspěšně representovali Plzeň po celé republice. Byli to např. Pertlíček, Nový, Novotný, Duras, Čánská, Skálová, Riedelbauchová, Lippertová, Ovská, Adámková, Novotná, Šlaisová a další.

Pro rychlejší sportovní růst talentované mládeže byla zřízena nejdříve základna krasobruslení a nakonec TSM vedené J. Skálovou. Do střediska byly vybírány krasobruslařské naděje z obou plzeňských oddílů a z oddílů celého západočeského kraje. Plzeň měla opakovaně i mistry republiky v různých kategoriích.

V současné době je v Plzni jeden krasobruslařský klub, který vznikl sloučením obou zmiňovaných klubů a má název KK Plzeň.